stonz-elephant-slate-blue_3

Capáčky STONZ

 

Chtěla bych shrnout naše zkušenosti s capáčky STONZ.

Obutí pro naši Marušku jsme začali řešit s odcházejícím létem. V té době Maruška lezla a stavěla se u nábytku. Celé léto jsme obutí prostě neřešili. Do nosítka dostala ponožky a v parku po trávě lezla bosky. Doma pak stačily neklouzací ponožky. V září jsme podnikly několik experimentů s klasickým obutím pro lezoucí – stavějící se děti. Ze všeho měkkého (klasické hadrové jakože botičky, ale i bačkůrky na přezku s podrážkou) se hned vyzula, kvůli velmi ohebným kotníkům. Dospěli jsme tedy k prvním klasickým koženým kotníčkovým botičkám (pevný opatek, veškeré atesty). Už jen je správně ozkoušet a natrénovat techniku nazouvání byl docela výkon. Po prvním vypuštění Marušky s botičkami do terénu (stále lezla a jen se stavěla) jsme je přejmenovali na omezovače pohybu a dali zpátky do krabice. Maruška se z nich sice nevyzula, ale vypadala v nich jak v bruslích. Možnost pohybu kotníku nulová, možnost ohnout podrážku nulová.

Začala jsem proto hledat nějaké jiné cesty – protože tohle mi smysl nedávalo a meze pomalu chladly. Nakonec jsme se rozhodly pro capáčky STONZ. Pořídili jsme je koncem září, stále ještě v lezoucí fázi. Rozhodli jsme se koupit capáčky větší než by tou dobou Marušce padly, neboť jsme si tipli, že až se propracuje k chození, budou jí akorát (a povedlo se). STONZ jsme užili celý podzim hlavně při nošení a občasném postávání na trávě někde venku. Jsou to vlastně takové pytlíky na nohu, které jsou tak teplé, kolik ponožek do nich přijde. Zároveň spodní pogumovaná část snese i nějaké to bláto. Možnost hodit je do pračky taky není k zahození. Obouvání je otázka pár vteřin a dvě gumy fungují, jak mají. Výhodou je, že STONZ sahají minimálně do půli lýtek, což ocení nosiči – ani v Manduce se z capáčků kalhoty nevyhrnou.

Od Vánoc testujeme STONZ na chození po venku. Stále nám dobře slouží ty pořízené v září a myslím, že v nich zimu v pohodě doklepeme. Maruška v nich běhá zcela bez problémů. Ze začátku se skutečně několikrát stalo, že o ně „zakopla“, ale to přešlo velmi rychle. Dobře chodí i po nerovném terénu – louka, drny, les. Testovala jsem teplotu nohou po 20 min procházce při teplotě 5 °C nad nulou a s pořádnými vlňáky byly nožky krásně v teple. S Maruškou jsme navštěvovali rizikovou poradnu pro nedonošence v Brně, kde hlídali správný rozvoj motoriky, psychiky. Naposled jsme se bavili právě o chození. Ukázala jsem dvěma lékařkám STONZ a obě reagovaly velmi pozitivně. Jedinou obavou byla schopnost udržet nohu v teple, jinak byly z těchto pytlíků bez podrážek docela nadšené.

Nakonec je třeba zmínit se i o stinné stránce tohoto obutí. Pokud necháte pobíhat dítě venku v capáčcích STONZ, připravte se na armádu babiček, tetiček, sousedek, prodavaček…. Budete všude budit pozornost a je dobré se přichystat na následující:

To v tom chodí i venku?“

Není ji zima?“

Nezakopává?“

Proč to má?“

To nikdy nebude mít normální boty?“

To je chudák, když musí chodit bosky.“

První botička má být pevná, protože:

V tomhle si vymkne kotník

noha se jí rozcápne tak, že se pak do žádných bot nevejde (aha, takže si budeme tvarovat nohy podle toho, jaké se vyrábějí boty)

bude mít ploché nohy (to je přesně naopak)

zase to říkal pan doktor v televizi (samozřejmě, než boty blbé, tak radši s pevným opatkem – ale než žádné?)

To je v kostce vše. Jen dodám, že jsme s manželem přešli na bosou obuv i my. Nikoliv prvoplánově, ale chtěla jsem od podzimu vyzkoušet, co znamená cítit terén, než do toho uvrtám dcerku. Je to prostě … Znáte tu úlevu, když se po celém dnu vyzujete z bot a noha se rozplácne doma na podlahu? Tak o tenhle pocit jsem přišla – protože se mi nemá ulevit od čeho :0)))

Hana

Capáčky STONZ

Capáčky STONZ

Napsat komentář

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *