Stále víc pacientů, kteří přicházejí do rehabilitačního oddělení zlínské Krajské nemocnice T. Bati, a. s. (KNTB), s bolestmi v zádech, kyčlích apod., bývá překvapeno sdělením o původu svých problémů. Podle primáře oddělení Pavla Skalky se na jejich potížích významně podílí špatná funkce nožní klenby, nejčastěji ploché nohy.
„Lidí s plochýma nohama přibývá. Z pacientů, kteří k nám přijdou s potížemi pohybového aparátu, má plochou nohu 95 procent. Je to v posledních letech četnější civilizační nemoc než bolesti zad. Způsobena je především stále častějším nedostatkem chůze, ke které je přitom noha vlastně určená. Lidé stále méně chodí a mluvíme už o spících nohách, které je třeba probudit. K tomu si obouvají boty, které vznik ploché nohy podporují. To znamená s příliš silnou odtlumenou a výrazně tvarovanou podrážkou, kvůli které je sice noha jako v bavlnce, ale člověk necítí, po čem zrovna jde, ztrácí kontakt s podložkou. A to je špatně,“ řekl primář Skalka.
Ploché nohy jsou takové, na kterých je porušena příčná nebo podélná nožní klenba   (nejčastěji obojí). Významnou roli hraje taky to, že noha přestane být hmatový orgán, ztrácí schopnost vnímání 3D prostoru. A právě tu je třeba aktivovat.

„Hlavním opatřením pro stimulaci nožní klenby je chůze bosky. Maximálně ji využívat třeba na zahradě po trávě nebo u vody po kamíncích, písku. Teď v létě je k tomu ideální příležitost. A nenechat se odradit prvotním nepříjemným pícháním trávy nebo tlakem kamínků na chodidla. Po pár dnech to nebudete vnímat, rychle si zvyknete. U moře taky první dny chodíte po oblázcích jako ‚po jehlách‘ a pak už vám bosá chůze po kamíncích ani nepřijde,“ radí primář Skalka a dodává, že bosky má smysl chodit i doma po koberci nebo dřevěné podlaze, ale ne po studené dlažbě.
Podle něho pomáhá nožní klenbu aktivovat také obuv. „V létě doporučuji chodit v botách s co možná nejtenčí podrážkou, například v tenkých mokasínech, abychom chodidly vnímali kontakt s prostředím. Je třeba doslova cítit půdu pod nohama,“ sdělil.
I člověk, který už ploché nohy má, může svůj stav při dodržování uvedených rad zlepšit. „Aktivací nožní klenby šetříme hlavně oblast pánve a dolní části zad. Dobrá funkční klenba umožňuje i volnější dýchání. A naopak, při její nefunkčnosti mají lidé například studené nohy a tím sevřené průdušky nebo jsou více unaveni,“ uvedl primář Skalka několik příkladů.
Největší problémy, na kterých se podílejí ploché nohy, mají lidé na jaře. Po zimě, kdy chodí v botách se silnou podrážkou kvůli chladu, totiž nožní klenba spadne, usne, protože nemá stimulaci. Je málo aktivovaná – nohy necítí, po jakém terénu – podkladu chodí.

Pro ty, které rada chodit často a co nejvíc využívat chození bosky o svých pozitivních účincích nepřesvědčí, má primář Skalka důkaz o opaku. „Bosonohé národy nemají žádné získané vady nožní klenby a nemají tedy ploché nohy. A je prokázáno, že například křovákům se nožní klenba přizpůsobuje potřebám: v klidu, když třeba sedí, ‚vypne‘. A když se rozejdou, začne jim nožní klenba normálně fungovat. Ploché nohy nám přinesl civilizační způsob života,“ uzavřel.

19.7.2011
Karla Havlíková