Archiv rubriky: Blog

Americký voják už to ví

Předtím, než budete číst dál, si zodpovězte otázku: Jsou nožky vašich dětí jiné než nohy amerického vojáka? Jsou namáhány víc nebo míň? Běhají víc nebo míň? Zajisté, jsou měkčí a povolnější díky jejich chrupavčité stavbě. I vojáci byli jednou děti, vyrostli a teď běhají kvůli kondici, radosti z pohybu, nebo z jiných příčin, které neznám, protože jsem voják nikdy nebyla a doufám, že ani nebudu (pokud ano, dlouho bych asi jako voják nevydržela, jak se znám, zavrtala bych se někam do země). Tohle téma jsem rozvedla proto, že americká armáda dělala velký průzkum vojáků běžců, přičemž se zjišťovalo, v čem vojáci běhají, jak dlouho, jak často se zraní a na kterou část chodidla dopadají. Z původního vzorku 2500 vojáků (slušný počet) bylo nakonec vyhodnoceno 900 (pořád hodně dobrý vzorek). Vznikly tři skupiny vojáků a vojaček: Běžci, kteří běhají v tradiční tlumené běžecké obuvi s podporou klenby a stabilizujícími prvky (marketing dokáže hodně hezky mluvit o všem, co na běžeckých botách běhá za vás), běžci, kteří běhají v minimalistické obuvi (co nejmíň podpory, tlumení, podpatků, něco jako Zátopkovy kecky, prostě všechno to, co vám ničí nohy), a běžci běhající naboso. A kdopak to vyhrál? Běžci běhající v geniálně vymyšlené odtlumené botě udávali 3,41krát vyšší počet zranění chodidel, kotníků, kolen, kyčlí než zkušení běžci v minimalistické obuvi (zkušení proto, že měli čas se adaptovat na obuv, která jejich nohám nijak nepomáhá a nestabilizuje, netlumí je, alespoň po dobu jednoho roku). Průměrná zkušenost s běháním byla osm let, takže to nebyli žádní zelenáči. Skutečných bosoběžců bylo málo, proto jejich statistiky zranění nebylo možné zpracovat. Jako matka téměř pětiletého kluka trnu, kdy si co vylomí, když vidím, co dělá a jak běhá. Po přečtení této studie mám o mnoho lepší pocit, že běhá v minimalistické obuvi, a můj muž taky. S velkou pravděpodobností jsme snížili riziko zranění u obou. Ale znáte to, nikdy neříkej nikdy. Život nedoběhnete ani bosky. Pozor na vaše nohy. A nezapomeňte si zodpovědět mou otázku: Jsou nožky vašich dětí jiné než nohy amerického vojáka?

Test stélky

Chci vám udělat návrh: Vezměte si rukavice a dejte si je na ruce. Zkuste se nasnídat, něco uvařit, pracovat na počítači, pohladit svoje děti, najít drobné v peněžence, napsat esemesku. Že to není snadné, příjemné nebo možné s rukavicemi na rukou? Nebojte, zvyknete si. To samé totiž děláte svým nohám a nijak vám to nepřijde divné. Vaše nohy již ztratily hodně ze své vnímavosti, nejsou schopny plnit úlohy, které mají vůči vašemu tělu (ano, ony mají hodně úloh, jen jsme na to zapomněli). A pak udělejte ještě něco: Vezměte si lepící pásku a poproste jinou osobu, aby vám oblepila prsty včetně palce tak, že budete mít na rukou něco jako palčák. A můžete se vrátit ke svým aktivitám. Zkuste takto vydržet hodinu, dvě. Pokud jste tenhle palčák ještě zuřivě nestrhli, gratuluji, máte trpělivost. Už chápete, proč děti nesnáší boty? Proč je pořád zouvají? Vezměte jejich boty do rukou, vyndejte z nich vložky a postavte své dítko na vložku asi tak, aby pata dosedla přibližně centimetr od okraje vložky. Vejde se tam celá nožka, opravdu celá? Pokud ne, tak vaše dítě podvědomě cítí, že tahle bota není v pořádku. Vědomě to, bohužel, neumí posoudit, protože jeho nervový systém toho ještě není schopen. Děti spíš cítí, že nemají dostatek informací z chodidel, jejich mozek strádá, jejich sensomotorické schopnosti a koordinace se nerozvíjejí tak, jak mají. To není můj výmysl, to jsou fakta, více zde http://www.tu-chemnitz.de/hsw/sportwissenschaft/bewegungswissenschaft/forschung/motorik.php

 Známý americký podiatr Dr. Ray McClanahan svým pacientům velice klade na srdce, aby si udělali tzv. shoe liner test, tj. vyndali vložku z boty a postavili se na ni. Pokud jejich prsty přesahují vložku, jejich noha nemůže pracovat tak, jak má. Taková bota narušuje přirozený pohyb a stabilitu. http://www.youtube.com/watch?v=DZgphZZGfpM  V obuvní branži je důležité, aby byla bota dostatečně široká v oblasti prstních kloubů, prsty samotné nejsou až tak důležité. Věříte tomu, že příroda nám dala dva kachní vějíře jen proto, aby nás rozčílila tím, že je musíme pracně rvát do špičatých bot, aby konečně vypadaly hezky?

Moje kdysi oblíbené boty

 Moje současné a staré boty

Stélka z Vivobarefoot Gobi a moje staré boty ze zdravotnických potřeb

Čekání na klenbu nožní

Když jsem dělala první otisky chodidel svého syna, byl začátek června a já jsem je plánovala použít na přednášce jako demonstraci toho, že můj syn nosil první roky svého života úzké boty, o čemž jsem dlouho netušila. Ráda porovnávám vložky do bot s otisky nohou a téměř vždy narážím na nedostatečný prostor pro palec, což může způsobit jeho deformaci. Synovy ploché nohy jsem znala, od dvou let jsem si všímala jeho mokrých stop a pořád jsem si říkala, že do tří let se to spraví, protože první tři roky se považují za období, kdy se klenby mají ukázat. Ale nespravilo se to. Téměř tři a půl roku strávil můj syn v různých botách a bačkorkách kupovaných zásadně v dětské obuvi a chůze naboso neexistovala. V červnu 2012 jsem udělala první otisky právě kvůli přednášce, můj syn v tom samém měsíci dovršil 4 let a už několik měsíců běhal alespoň doma v ponožkách. Mezitím jsem hodně pronikla do problematiky bot, a tak jsme s nadšením pořídili Vivobarefoot Rooty http://eshop.nohynaboso.cz/store/goods-VB200002LDBR1-6-rooty–dark-brown.html  a ty se staly téměř výhradně jeho jedinou obuví. V létě byl hodně bos, máme u domku malou zahrádku; pokud jsme někam vyráželi, nosil Rooty nebo ke konci léta Vivobarefoot Ultra. I podzim strávil v Rooty. V listopadu jsem udělala další otisky, chtěla jsem je porovnat s těmi z léta a dokázat, o kolik je dětská noha schopna narůst za 5 měsíců. A zjistila jsem nejen to, že jeho chodidla poskočila o pár milimetrů, ale že jeho palce se vyrovnávají, a i to, že můj syn MÁ KLENBY. Nemůžu s jistotou říct, co způsobilo, že chodidla mého syna prošla tak výraznou změnou právě toto léto a podzim. Jestli to mělo přijít tak jako tak, jestli to způsobila chůze naboso nebo boty nebo všechno dohromady, popř.  něco jiného. Ale zatím na našem bosonohém stylu nehodlám nic měnit a za půl roku udělám otisky další. A napíšu.

Dreváky

Ortopéda som ako dieťa navštívila raz. Mala som dvanásť rokov a moja pravá noha mala problém. Kosť, ktorá sa nachádza uprostred vonkajšej hrany chodidla (prejdite si prstami po vonkajšom okraji svojho chodidla, na polceste medzi malíčkom a pätou ju nájdete), začala rásť a bolieť. Mama ma vzala k ortopédovi. Ten sa na nohu pozrel a bez väčsieho skúmania či vypytovania mrazivo vyhlásil: „Oddlabnúť.“ Mama asi nabrala nepekný výraz tváre, pretože sestrička okamžite začala situáciu zachraňovať. „Nebojte sa, to je len taká malá operácia. Dlátom jej z kosti trošku odseknú.“ Ešteže ja som bola chápaním mimo celej diskusie a nedošlo mi, že sa vlastne bavia o MOJEJ nohe. Mama zabľabotala čosi o tom, že si to musí rozmyslieť a ordináciu sme okamžite opustili. V hlave sa jej premietla situácia s jej otcom, ktorý podstúpil operáciu vbočeného palca a ktorá mu okrem ďalšieho trápenia a bolesti nič nedala. A tak sme v tichu kráčali na autobusovú zastávku. Čakajúc na autobus sa k nám pridala mamina známa z vedľajšej dediny a mama jej smutne porozprávala, že nevie, čo má robiť, a že sekanie nôh dlátom dieťaťu sa jej zdá divné. Vtom vyšla z úst našej známej netušená pravda: „Marienka, a nenosí Janka náhodou dreváky? Môj muž mal ten istý problém, dreváky mu okrajom tlačili na tú kosť a keď ich prestal nosiť, všetko sa napravilo.“ Po príchode domov leteli dreváky, moja obľúbená obuv a hit toho leta, do popolnice. O pár týždňov bola noha v poriadku. Niekedy je babská rada lepšia ako návšteva u ortopéda.

Vtip

Myslím si, že lidé by měli chodit bosi, je to mnohem zdravější. Například já když se ráno vzbudím obutý, tak mě bolí hlava..

Kačenko, když už boty, tak tyhle…

I taková konzervativní organizace jako APMA (Americká lékařská asociace podiatrů) na svých stránkách tvrdí, že malé děti by měly nosit co nejměkčí boty (as flexible as possible). Jenže zkuste takové koupit pro svou dvouletou dcerku v běžném obchodě s obuví. Značka SKEANIE splňuje moji představu o tom, co dát dětem na nožky, když nemůžou bosky.

Co příroda dala

Dnes jsme se prošli po kukuřičném strništi. Výborná reflexní masáž bez nepříjemných pocitů. Pokud máte v blízkosti podobné místo, doporučuji. Můžete si nasbírat i vylámané kukuřičné klasy a doma si je umístit do bedýnky a šup každý večer promasírovat reflexní body na chodidlech.

Zdraví dětských nohou: Důležitá zpráva od Tracy

Kolem 70 procent problémů s nohama u dospělých má původ v nošení nevhodných nebo malých bot v dětství. Ve své podiatrické praxi vidím velmi mnoho chronických problémů souvisejících s nohama, kterým mohlo být zabráněno. Naneštěstí čeká současné děti stejný osud, protože, jak ukazují nové studie z Evropy, 70 procent dětí nosí příliš malé boty. Jako matka dvou dcer a dětská podiatrička (specialista na dětské nohy) s entusiasmem sdílím své znalosti s místní komunitou ve prospěch zdraví našich dětí.

 

V současnosti ovlivňují vývoj dětských nohou dva důležité faktory:

1) Typ obuvi, kterou děti nosí – pevné boty s tvrdou podešví nedovolují přirozený vývoj a posilování kotníků a svalů chodidel. Navzdory nejnovějšímu vědeckému výzkumu, který ukazuje, že boty vycházející z principu bosé nohy prospívají dětským nohám mnohem víc, o tom rodiče nevědí.

2)Velikost bot – Výzkum ukazuje, že nošení bot nedostatečné velikosti v dětství vede k deformitám chodidel, obzvlášť vývinu bunionů (vbočených palců).

Péčí o nohy vašich dětí od úplného začátku můžete zabránit problémům spojeným s nohama pro zbytek jejich života, včetně bolestí zad, problémů s držením těla a chůzí a sportovními zručnostmi.

Ve středu jsme byli moc pyšní na naši dceru, když vyhrála hlavní závod na sportovním dnu. Annie tráví spoustu času naboso, čehož výsledkem jsou její silné a zdravé nohy a sportovní duch (a soutěživost!).

Tracy Byrne

Výzkumní podiatr pro SKEANIE (výrobce obuvi pro děti )

www.tracybyrne.co.uk

 Kdo je Tracy Byrne

Tracy je podiatrička, která působí v Londýně. Je zároveň výzkumným podiatrem pro dva výrobce minimalistické obuvi (přesněji řečeno bosé obuvi). Podporuje rodiče v tom, aby své děti nechali chodit co nejvíce naboso. Tvrdí, že příliš brzké nošení bot může narušit vývoj mozku a chůze u dětí. Chůzí naboso naopak dochází k posilování svalů a vazů chodidel, což vede k silnější nožní klenbě, správnému držení těla a zlepšení propriocepce (uvědomění si svého těla v prostoru). Podle jejího názoru se batolata chodící naboso dívají méně pod nohy, protože dostávají dostatek informací přes chodidla a tím méně padají. Více v angličtině zde:

http://www.guardian.co.uk/lifeandstyle/2010/aug/09/barefoot-best-for-children