Archiv rubriky: Recenze

Můj pokus o výrobu senzomotorického koberečku

Domácí senzomotorický kobereček versus kořenový koberec RootyRUG.

Asi v roce 2014 byl světu přestavený první kobereček, který narušoval monotónnost rovných domácích povrchů. Krátce na to, se na sociálních sítích začaly objevovat obrázky doma vyrobených RootRUGů. Je to úžasné. Mohlo by se zdát, že je to konkurence pro profesionálně vyrobený kořenový koberec, ale opak je pravdou. Domácí kořenové koberečky potvrdily, že to, s čím přišla česká firma Rooty se uchytilo a dává lidem význam. To, že postupně vznikají ke každému dražšímu výrobku lacinější alternativy je normální. Nejprve byl iPhone, potom přišel Android. Příkladů se najde nespočet. Lidé si mohou vybrat. V případě „home – made“ senzomotorických koberečků je to jen o kreativitě a zručnosti otce či matky a dostupných „věciček“, které umístíme na povrch koberce.

Ale pozor na ty „věcičky“.

Můj pokus o výrobu senzomotorického koberečku

Můj domácí pokus o výrobu senzomotorického koberečku

Jeden z prvních originálních RootyRUGů už doma máme, ale i tak jsem se pokusila o výrobu jednoho svého. Lákalo mě udělat to jinak, než to má RootyRUG. Byla jsem nadšená. Co se nenašlo doma našlo se v Řempu. Padl na to materiál v ceně cca 500 Kč (kobereček, hrubý provaz, víčka z lahví, korkové zátky, dřívka, nepotřebné části z dětské plastové stavebnice, dřevěná kolečka na záclony a lepidlo). Chtěla jsem ho mít co nejpestřejší. Ovšem nejsem úplně zdatný kutil, a tak realizace trochu drhla, ale za tři hodiny jsem měla hotovo. Poradila jsem si. Přece matka musí zvládnout takovouto úlohu. Vždyť to dělá pro své děti.

Když to uviděl manžel, těžko to rozdýchával. „Doufám, že to zůstane jen v dětském pokoji“ povídal. Děti přijaly koberec s radostí. Trochu mi také pomáhaly. Hned druhý den mi z něho začaly odpadávat vrchní plastové části. Lehce se odkopávaly. Lepila jsem je tavnou pistolí. Potom povolil i přilepený provaz. Věci, které jsem přišila držely dobře. Při vysávání se mi podařilo opět něco utrhnout. Některé věci jsem poté ještě raději přišila.

Tak u nás na pár měsíců sloužily dva senzomotorické typy koberečků zároveň. RootyRUG byl stále stejný, kam se položil, tam zůstal ležet, neposouval se. Ten domácí byl takový zmuchlaný, rohy se ohýbaly, když byl na dlažbě-podkluzoval. Když děti běhaly po domě, často po něm uklouzly a spadly. Při výrobě jsem neměla vhodný koberec, který by držel na místě. Co mě nejvíce vyplašilo bylo, že ty nalepené/odlepené „věcičky“ zajímaly malé děti. Pár krát se stalo, že jsem v poslední chvíli vyndala z úst malého děvčátka stavebnici nebo zbytky lepidla z tavné pistole. Můj domácí výtvor šel z domu pryč. Nechtěla jsem mít na svědomí zdraví dětí mé kamarádky.

Kdybyste něco takového vyráběli, myslete hlavně na bezpečnost, všechno ostatní je druhořadé.

  1. Použijte koberec, který bude držet na místě.
  2. Lepší je přišít než lepit. Přesto, že je to fyzicky náročnější. Tvrdé předměty raději dopředu předvrtat vrtačkou.
  3. Šití musí být natěsno, aby předměty nebyly volné, jinak se pohnou.
  4. Použijte raději větší předměty, kdyby náhodou odpadly a dítě je dalo do úst, neudusí se. Počítejte s tím, že k vám přijde cizí dítě…
  5. Chemopren je silné lepidlo, ale obsahuje toxické látky i po vyschnutí. Tavná pistole nelepí silně a lepící materiál je také škodlivý. Sama nemám spolehlivý typ na lepidlo.

Můj závěr.

Dnes už máme tři děti, a tomu nejmenšímu je rok, právě začíná chodit a všechno rádo ochutnává. Přikláním se k prvnímu řešení, a to je RootyRUG. Po RootyRUGu se mu chodí výborně, i když neobsahuje všechny možné hrboly pro nohu, je stále pestrý, nerovný, drsný, a hlavně bezpečný, jak má být. RootyRUG existuje i v cenově výhodné verzi Basic za 2090 Kč a může se klidně vystavit i v obývacím pokoji.

Living Kitzbühel

Papučky Living Kitzbuhel sme kupovali ako obuv na von, aj keď sme mali obavy, či obstoja, keďže sú to oficiálne papučky.

Majú však gumovú podrážku a sú kožené, preto sme to riskli.

A musím povedať, že sme urobili dobre. Obstáli veľmi dobre, dcérka si ich veľmi obľúbila, krásne sa jej v nich chodilo, podrážka vydrží normálne používanie. Na jar opäť kúpime tieto. Sú veľmi kvalitné, s inými papučkami napríklad sa to nedá porovnať. Precízne ušité, kvalitný materiál, krásny tvar pre dlhšie palčeky (dcérka má palčeky výrazne dlhsie ako ostatné pršteky, v iných topánočkách má problém, lebo buď ju tlačí palček, alebo jej je topánočka voľná, ak berieme dostatočný nadmerok pre palčeky) a normálne širokú nôžku. Naimpregnované vydržali i vlhko. Dajú sa porovnať s inými semišovými topánočkami a cena je super oproti iným barefootovým značkám.

Takže vrelo odporúčam.

Sandra

http://eshop.nohynaboso.cz/kategorie-produktu/obuv/living-kitzbuhel/

Držáky na ponožky LaBaby

Držiak na ponožky je skvelý vynález! Som veľmi rada, že sme si ho kúpili. Bola to veľká úlava, neriešiť celý deň naťahovanie neposlušných ponožiek na nôžky. Každá mamička určite veľmi ocení.

Viera

Držiak na ponožky, pančušky je naozaj super vynalez, neverila som, ze dcerke ponozky vydrzia, par krat sa snazila ponozky stiahnut, ale vzdala to. teraz si zacala stahovat ciapku:-)

Michaela

Maximalne spokojny zakaznik … no kazdemu mozem len odporucat tieto drziak na ponožky, pančušky …bez nich ponozka na nohe nevydrzala ani 3 minuty a teraz to drží na neuverenie …. vsetkym maminkám mozem len odporucit.

Žofia

Recenze na přednášku

 Myšlenka přivést Janku na Mělník, uspořádat zde její přednášku, se mi v hlavě usadila krátce po prvních narozeninách mé dcery. S jejími prvními krůčky jsem se tak jako každá matka začala intenzivně zabývat otázkou, jaké boty jí pořídit. Měla jsem nějakou představu, cítila jsem, že nejlepší pro ni je, bude-li co nejdéle bez bot. Závěr léta se však blížil, potřeba mít pro dcerku boty byla ze dne na den tu. Naštěstí mám kamarádku, jejíž dcera je jen o pár měsíců starší, než je ta má. Věděla jsem od ní o Jance a o jejích webových stránkách, které jsem celé přečetla. Janky pohled je mi velice blízký. Toužila jsem se zúčastnit i její přednášky, vidět na vlastní oči všechny ty možné i nemožné dětské botičky, především ale poznat tu statečnou ženu, která svou činností vstupuje v ČR na pole téměř neorané. Jelikož pro mne nebylo možné se dostat na žádnou z Jančiných pražských přednášek, řekla jsem si, že když nemůže Mohamed k hoře, bude muset hora k Mohamedovi. Pracuji jako dobrovolník v místním rodinném centru. Denně v něm potkávám celou řadu rodičů a dětí. Mám tedy možnost vidět, jaké boty děti většinou nosí. Tento fakt byl dalším silným impulsem pro to Janku na Mělníku představit. Jsem velice ráda, že jsem se k tomuto kroku odhodlala. Přes veškerou komplikovanost dopravního spojení, přes vzdálenost, která Mělník a České Budějovice dělí, Janka nezaváhala mé pozvání přijmout. Během naší komunikace a během našeho setkání byla vždy milá a vstřícná. Přednáška se vydařila a myslím, že spokojenost byla na všech stranách. Janku si přišlo poslechnout krásných dvacet účastníků, což je na poměry našeho maloměsta slušné číslo. Přednáška byla inspirativní a domnívám se, že většině ze zúčastněných přinesla řadu nových a zajímavých informací týkajících se jak chůze na boso tak obouvání. Jance bych chtěla ještě jednou velice poděkovat za to, že k nám dorazila. Zároveň bych jí chtěla popřát hodně energie a sil do všeho, co dělá. Určitě to má smysl!

Livie&Luca Wilmot

Wilmoty byly fajn, zřejmě pohodlné, nosil je rád a byla výhoda, že se do nich snadno sám obul.
Ty vložky uvnitř se nám po vnitřní straně odrobily a tak jsem pak ten přesah ustřihla. Syn v nich chodil hodně naboso, bez ponožek, a tak bylo občas potřeba vložku přeprat, opotřebení ale není nijak moc znát.
OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Podrážka a svršek vydržely synovu náruživou písečnou potřebu. Odrážedlo se hitem nestalo a tak tam nemůžu soudit. Ale docela hodně jsme přes léto výletili. Jelikož se v krosně nudil a mydlil nás do hlavy, tak si nakonec většinu kilometrů odťapal sám a snad všechno bylo ve Wilmotech.
Takže bych boty zhodnotila jako dobré a pro neodrážedlové turistické dítě milující písek super vydržely 🙂 jen ten písek hodně leze dovnitř 😉
Iva

Livie and Luca London boots

Dobrý den,

chci Vám mockrát poděkovat za botičky , co jsme u Vás vybrali!

Jako byly Skeanie perfektní na první chození a běhání, tak LIVIE and LUCA London boots

jsou perfektní na řádění, okopávání, lezení v náročném terénu a po kamenech i na odstrkovadlo!

Jsem maximálně spokojená! Nožička se při chůzi krásně odvaluje.

Výborně se obouvají a přesah podrážky pěkně chrání botičku vždy, když je to třeba.

Moc děkuji za to, co pro spokojené nohy děláte!

S přáním hezkého dne Dita

Capáčky STONZ

 

Chtěla bych shrnout naše zkušenosti s capáčky STONZ.

Obutí pro naši Marušku jsme začali řešit s odcházejícím létem. V té době Maruška lezla a stavěla se u nábytku. Celé léto jsme obutí prostě neřešili. Do nosítka dostala ponožky a v parku po trávě lezla bosky. Doma pak stačily neklouzací ponožky. V září jsme podnikly několik experimentů s klasickým obutím pro lezoucí – stavějící se děti. Ze všeho měkkého (klasické hadrové jakože botičky, ale i bačkůrky na přezku s podrážkou) se hned vyzula, kvůli velmi ohebným kotníkům. Dospěli jsme tedy k prvním klasickým koženým kotníčkovým botičkám (pevný opatek, veškeré atesty). Už jen je správně ozkoušet a natrénovat techniku nazouvání byl docela výkon. Po prvním vypuštění Marušky s botičkami do terénu (stále lezla a jen se stavěla) jsme je přejmenovali na omezovače pohybu a dali zpátky do krabice. Maruška se z nich sice nevyzula, ale vypadala v nich jak v bruslích. Možnost pohybu kotníku nulová, možnost ohnout podrážku nulová.

Začala jsem proto hledat nějaké jiné cesty – protože tohle mi smysl nedávalo a meze pomalu chladly. Nakonec jsme se rozhodly pro capáčky STONZ. Pořídili jsme je koncem září, stále ještě v lezoucí fázi. Rozhodli jsme se koupit capáčky větší než by tou dobou Marušce padly, neboť jsme si tipli, že až se propracuje k chození, budou jí akorát (a povedlo se). STONZ jsme užili celý podzim hlavně při nošení a občasném postávání na trávě někde venku. Jsou to vlastně takové pytlíky na nohu, které jsou tak teplé, kolik ponožek do nich přijde. Zároveň spodní pogumovaná část snese i nějaké to bláto. Možnost hodit je do pračky taky není k zahození. Obouvání je otázka pár vteřin a dvě gumy fungují, jak mají. Výhodou je, že STONZ sahají minimálně do půli lýtek, což ocení nosiči – ani v Manduce se z capáčků kalhoty nevyhrnou.

Od Vánoc testujeme STONZ na chození po venku. Stále nám dobře slouží ty pořízené v září a myslím, že v nich zimu v pohodě doklepeme. Maruška v nich běhá zcela bez problémů. Ze začátku se skutečně několikrát stalo, že o ně „zakopla“, ale to přešlo velmi rychle. Dobře chodí i po nerovném terénu – louka, drny, les. Testovala jsem teplotu nohou po 20 min procházce při teplotě 5 °C nad nulou a s pořádnými vlňáky byly nožky krásně v teple. S Maruškou jsme navštěvovali rizikovou poradnu pro nedonošence v Brně, kde hlídali správný rozvoj motoriky, psychiky. Naposled jsme se bavili právě o chození. Ukázala jsem dvěma lékařkám STONZ a obě reagovaly velmi pozitivně. Jedinou obavou byla schopnost udržet nohu v teple, jinak byly z těchto pytlíků bez podrážek docela nadšené.

Nakonec je třeba zmínit se i o stinné stránce tohoto obutí. Pokud necháte pobíhat dítě venku v capáčcích STONZ, připravte se na armádu babiček, tetiček, sousedek, prodavaček…. Budete všude budit pozornost a je dobré se přichystat na následující:

To v tom chodí i venku?“

Není ji zima?“

Nezakopává?“

Proč to má?“

To nikdy nebude mít normální boty?“

To je chudák, když musí chodit bosky.“

První botička má být pevná, protože:

V tomhle si vymkne kotník

noha se jí rozcápne tak, že se pak do žádných bot nevejde (aha, takže si budeme tvarovat nohy podle toho, jaké se vyrábějí boty)

bude mít ploché nohy (to je přesně naopak)

zase to říkal pan doktor v televizi (samozřejmě, než boty blbé, tak radši s pevným opatkem – ale než žádné?)

To je v kostce vše. Jen dodám, že jsme s manželem přešli na bosou obuv i my. Nikoliv prvoplánově, ale chtěla jsem od podzimu vyzkoušet, co znamená cítit terén, než do toho uvrtám dcerku. Je to prostě … Znáte tu úlevu, když se po celém dnu vyzujete z bot a noha se rozplácne doma na podlahu? Tak o tenhle pocit jsem přišla – protože se mi nemá ulevit od čeho :0)))

Hana

Capáčky STONZ

Capáčky STONZ

Feelmax Niesa

Pozorně jsem sledoval chůzi mého tříletého syna,když měl obuté boty Feelmax a všiml jsem si následující pozitiva v porovnání s jinýma běžnýma botama:

 

1. Nejviditelnější rozdíl je ve volné dorsiflexi prstů, která chybí dokonce i v těch nejlehčích sportovních botách. Podrážka běžné boty zůstává neohnutá během všech fází kroku. Věřím, že boty Feelmax pomáhají vývoji drobného svalstva a propriocepce.

 

2. Můj syn je se svojima Feelmax botama spokojen, obzvlášť během léta, když má člověk velkou chuť zout si boty a ponožky i venku. Tyhle lehké a ohebné boty zdá se nebrání jeho aktivitám tak jako pevná sportovní bota.

 

3. Bez jakýchkoliv pochybností můžu doporučit obuv Feelmax jako první botičky pro deti. Když se učí chodit, ploska chodidla zažívá stejné pocity a klady jako při chůzi naboso nebo při chůzi vevnitř bez bot. Navíc, je potvrzeno, že je zbytečné léčit dětskou plochou nohu pevnýma botama a podporou kotníků.

 

MUDr. Janne Sahlman, specializace ortopédie a traumatológie, operativní podiatrie, Univerzitní nemocnice Kuopio , Finsko

 

SKEANIE čokoládové mokasíny Junior boat

Náš takmer trojročný syn dostal SKEANIE Winter boots začiatkom zimy. Spočiatku sme si všimli, že šuchtal pätami po zemi, ale u neho je to ťažko povedať, či to robil naschvál, alebo mal takú chôdzu, skôr by som povedala, že naschvál, lebo po upozornení sa smial a robil to ešte viac. Týmto spôsobom trošku opotreboval podrážku z vnútornej strany topánočiek, ale vôbec to nevadilo, nepredral ich. Nosil ich v podstate celú zimu, ale priznávam sa, že do veľmi mokrého počasia som mu ich neobúvala, bála som sa, že premoknú. Čítala som však v inej recenzii, že vydržia. Veľké pozitívum, ktoré sme si na jeho chôdzi všimli, je, že predtým nožičky kládol výrazne špičkami von a teraz je jeho chôdza oveľa rovnejšia. Teraz už mesiac nosí SKEANIE Junior boat topánočky a sú výborné, sú na suchý zips, čo nám veľmi vyhovuje, keďže sa už sám vyzúva aj obúva, sú ľahučké, podrážka je tá istá ako na zimných, teraz ju už nešúcha, nosí ich aj do záhrady do vlhkej trávy a zatiaľ nepremokli. Sme veľmi spokojní s výberom topánok a odporúčame ich aj ostatným rodičom, ktorí sa nevedia rozhodnúť vo výbere obuvi pre svoje malé detičky.

Renáta, mamička trojročného Vilka

Jack and Lily polobotky hnědé a krémové

Ahoj Jani,

jsem s nimi moc spokojená, jak jsou lehký, prostorný, ohebný apod. Z negativ: potí se v nich dost noha a dost se ojíždí, nebudou to boty do dědictví. A taky ne do vlhka, ale to je jasný vzhledem k jejich udělání… Nikde se zatím nepárají, podrážka drží. Fabi je teda ale nosí intenzivně, jezdí s nimi na odrážedle a vůbec všechno, rozhodně investice do nich nelituju. Jsou to jediný boty, který na sebe bere dobrovolně, jinak je bosochodomil, všechny si servává 😉

Jana, maminka Fabiána 3 roky